Acta Carp. Occ. 12: 3-11, 2021 | https://doi.org/10.62317/aco.2021.001

Bezodtokové preliačiny - vegetačné refúgiá v riečnej krajine Turčianskej kotliny

Dana Bernátová, Ján Kliment, Ján Topercer
Botanická záhrada Univerzity Komenského, pracovisko Blatnica, 038 15 Blatnica č. 315

Klíčová slova: alluvial fan depressions, biodiversity, Turčianska kotlina Basin, vegetation refugia

Alluvial fan depressions - vegetation refugia in fluvial landscapes of Turčianska kotlina Basin

Fluvial landscapes show great complexity of sediment and relief forms, scales, dynamics and age. In Turčianska kotlina Basin, distinctly complex relief assemblages have evolved on large Diviaky alluvial fan of Mindelian age. Particularly fan depressions are vital to the storage and passage of surface waters, long-term accumulation of organic materials and establishment of a range of wetland habitats. Due to their environmental heterogeneity, vegetation in depressions is seldom homogeneous. Here we document the species composition, structure and environmental settings of the association Caricetum elato-lasiocarpae Lájer 1997 with dominant Carex elata and C. lasiocarpa. Their tussocky stands are nearly uniform, stable and closely interconnected in apparent response to extreme conditions and ecological regimes of this specific habitat. Our results demonstrate the rarity and European importance of the community and provide the first information on this association in Slovakia.

Vloženo: 18. květen 2021; Přijato: 29. listopad 2021; Zveřejněno: 15. červen 2021 

Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Balátová-Tuláčková E. & Hübl E. (1985): Grosseggen-, Feuchtwiesen- und Hochstaudengesellschaften im Waldviertel und nordöstlichen Mühlviertel (Nordost-Österreich). Angewandte Pflanzensoziologie, 29: 47-87.
    2. Barkman J. J., Doing H. & Segal S. (1964): Kritische Bemerkungen und Vorschläge zur quantitativen Vegetationsanalyse. Acta botanica neerlandica, 13: 394-419. Přejít k původnímu zdroji...
    3. Bernátová D. (2008): Carex buxbaumii na Slovensku v aluviálnej nive Turca. Bulletin Slovenskej botanickej spoločnosti, 30: 179-186.
    4. Bernátová D., Kliment J., Topercer J., Obuch J. & Kučera P. (2006): Aktuálne poznatky o rozšírení a stave populácií niektorých prírodoochranne významných taxónov cievnatých rastlín, machorastov a chár v Turčianskej kotline. Ochrana prírody, 25: 50-96.
    5. Bernátová D., Kliment J. & Topercer J. (2018): Carex buxbaumii - horúci kandidát na vyhynutie na Slovensku. Bulletin Slovenskej botanickej spoločnosti, 40: 171-180.
    6. Borhidi A., Kevey B. & Lendvai G. (2012): Plant communities of Hungary. Akadémiai Kiadó, Budapest, 544 pp.
    7. Bosáčková E. (1974): Ochranársky výskum močiarnych biocenóz Turčianskej kotliny (vegetačné pomery význačnejších lokalít). Československá ochrana prírody, 14: 59-102.
    8. Braun-Blanquet J. (1951): Pflanzensoziologie. Grundzüge der Vegetationskunde. Ed. 2. Springer, Wien, 632 pp.
    9. Darola J. (1972): Hniezdenie izolovanej populácie trasochvosta žltého (Motacilla flava ssp.) v Turčianskej kotline. Ochrana fauny, 6/4: 151-158.
    10. Dítě D., Hájek M., Svitková I., Košuthová A., Šoltés R. & Kliment J. (2018): Glacial-relict symptoms in the Western Carpathian flora. Folia Geobot. 57: 277-300. Přejít k původnímu zdroji...
    11. Gašparik J., ed. (1995): Vysvetlivky ku geologickej mape Turčianskej kotliny 1 : 50 000. Geologický ústav Dionýza Štúra, Bratislava, 212 pp.
    12. Hindák F. & Hindáková A. (2016): Vzácne epifytické fototrofné mikroorganizmy na vláknach spájavky Zygnema cf. pectinatum v bezodtokovej preliačine pri Veľkom Čepčíne (stredné Slovensko). Limnologický spravodajca, 10/1: 13-17. Přejít k původnímu zdroji...
    13. Lájer K. (1997): Vázlatok a Carex hartmanii Cajander magyarországi elterjedéséról, cönológiai viszonyairól. Kitaibelia, 2: 103-122.
    14. Marhold K. & Hindák F., eds (1998): Zoznam nižších a vyšších rastlín Slovenska. Veda, Bratislava, 687 pp.
    15. Soó R. (1933): Össehasonlító növényszociologiái tanulmányok. I. Vergleichende pflanzensoziologische Betrachtungen. I. Botanikai Közlemények, 30: 59-68.
    16. Topercer J., Mederly P., Kartusek V., Halada Ľ. & Krautschneider J. (1993): Regionálny územný systém ekologickej stability krajiny. Okres Martin. OÚŽP, Martin, 114 pp. + prílohy.
    17. Westhoff V. & Maarel, van der E. (1978): The Braun-Blanquet approach. In: Whittaker R. H. (ed.): Classification of plant communities. Dr W. Junk Publishers, Hague, p. 289-399. Přejít k původnímu zdroji...

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International (CC BY NC 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah