Acta Carp. Occ. 10: 32-46, 2019 | https://doi.org/10.62317/aco.2019.004

Kvetena stredovekých hradov Ľubovňa, Plaveč a Zborov na severovýchodnom Slovensku

Pavol Eliáš st.
Ul. gen. Goliana 8, SK-917 02 Trnava

Klíčová slova: flora, plant species richness, vascular plants, native plants, archeophytes, neophytes, invasive species, castle ruins reconstruction, effects on local flora, walls, Central Europe, Slovakia.

Flora of medieval castles Ľubovňa, Plaveč and Zborov in North-Eastern Slovakia

Castles are important phenomena in rural landscape of Slovakia. They form specific anthropogenic habitats with higher local biodiversity. The study deals with diversity of vascular plant species of three medieval castles/castle ruins in North-Eastern Slovakia (Ľubovňa, Plaveč and Zborov), based on the author's own field research and published data. The castle ruins, differing in size (area) and stage of destruction, were reconstructed in the past (Ľubovňa) or are under reconstruction in last few years (Plaveč and Zborov). Basic characteristics (data) of the castles are given in Table 1. All plant taxa recorded in two different study periods (about 250 species) are listed in Table. 2. Species richness of the castle florula ranged from 113 (Ľubovňa) to 169 (Zborov) vascular plant species (Fig. 1). 45 species (17,8 % of total) were recorded in all three localities, 89 species (35,2 %) in two lacalities and about 50 % species occurred in one locality only (Fig. 2). The following species were recognised as typical castle plants: Anchusa officinalis (Ľubovňa), Anthemis tinctoria (Ľubovňa), Cynoglossum officinale (Plaveč), Hyoscyamus niger, Inula conyzae (Ľubovňa), Libanotis pyrenaica (Plaveč), Lappula squarrosa, Nepeta cataria and Stachys germanica. The flora was analysed and evaluated in relation to different micro-habitats (old walls-verticals and horizontals, trampled sites, abandoned and other ruderal sites, grasslands), distinguished synanthropic plants, esp. alien invasive plants, life/growth forms (woody plants, grasses, annual weeds and ruderal plants). The effects of human disturbances during the castle ruins reconstruction (cutting of all woody plants, mowing, building-workers activities), including increasing light intensity and

Vloženo: 30. červen 2019; Přijato: 13. únor 2020; Zveřejněno: 15. červen 2019 

Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Basárová I. (2013): Machorasty vybraných stredovekých hradov východného Slovenska. Diplomová práca. Ms. [MSc. thesis, Prírodovedecká fakulta, Univerzita Komenského, Bratislava].
    2. Bertová L. & Goliašová K. (eds) (1993): Flóra Slovenska V/1. Veda, Bratislava, 504 pp.
    3. Celka Z. (2011): Relics of cultivation in the vascular flora of medieval West Slavic settlements and castles. Biodiv. Res. Conserv. 22: 1-110. Přejít k původnímu zdroji...
    4. Dehnen-Smutz K. (2000): Nichteinheimische Pflanzen in der Flora Mittelalterlicher Burgen. J. Cramer, Berlin.
    5. Dehnen-Smutz K. (2004): Alien species reflecting history: medieval castles in Germany. Diversity Distr. 10: 147-151. Přejít k původnímu zdroji...
    6. Domin K. (1937): Poznámky o vegetaci Slanského hradu. Věda přírodní, Praha, 18: 56-57.
    7. Duchoňová D. & Fundárková A. (eds) (2016): Hrady a hradné panstvá na Slovensku. Dejiny, majitelia, prostredie. Vydavateľstvo Veda, Bratislava, 240 pp.
    8. Eliáš P. (1976): Malý príspevok k flóre pohoria Tribeč. Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 11: 44-48.
    9. Eliáš P. (1978): Ruderálna flóra zrúcanín hradu Hrušova. Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 13: 127-128. Přejít k původnímu zdroji...
    10. Eliáš P. (1983): Flóra Smolenického zámku (západné Slovensko). Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 18: 236-240.
    11. Eliáš P. (1985): Asociácia Asplenietum trichomano-rutae-murariae v Smoleniciach (Malé Karpaty). Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 20: 61-64.
    12. Eliáš P. (1988): Flóra zrúcanín hradu Oponice (pohorie Tribeč). Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 23: 133-136.
    13. Eliáš P. (1989): O výskyte dvoch rastlinných spoločenstiev na hrade Devín (západné Slovensko). Bull. Slov. Bot. Spoločn., Bratislava, 11: 10-13. Přejít k původnímu zdroji...
    14. Eliáš P. (1992): Kvetena Čierneho hradu v pohorí Tribeč a poznámky k výskumu rastlinstva na zrúcaninách stredovekých hradov, zvlášť v Česko-Slovensku. Rosalia, Nitra, 8: 57-68.
    15. Eliáš P. (1994): Výskum flóry a vegetácie sídel (mestá, dediny, hradné zrúcaniny) na Slovensku. Zprávy České Bot. Společ., Praha, 29, Mater. 10: 45-75. Přejít k původnímu zdroji...
    16. Eliáš P. (2009): Biotické invázie a manažment inváznych druhov. SPU Nitra, 152 pp.
    17. Eliáš P. st. (2013): Obnova zrúcanín hradov očami botanika: zmena miestnej kveteny. In: Jarný prednáškový cyklus Slovenskej botanickej spoločnosti, pobočka Nitra, 25. marec 2013.
    18. Eliáš P. st. (2014): Hrady ako významný fenomén západokarpatskej vidieckej krajiny a ich biodiverzita. In: Venkovská krajina 12: 88-96.
    19. Eliáš P. st. (2017): Vegetácia starých múrov vo vidieckej krajine, jej význam a ochrana. In: Venkovská krajina 15: 29-42.
    20. Eliáš P. st. (2018): Súčasný stav výskumu flóry a vegetácie antropogénnych biotopov na Slovensku (prehľad). Zprávy České Bot. Společ., Praha, 53: 239-269.
    21. Feráková V. (1995): Chránená prírodná pamiatka Devínska hradná skala a národná kultúrna pamiatka Devín - Slovenské hradisko - lokality významné aj z botanického hľadiska. In: Topercer J. (ed.): Diverzita rastlinstva Slovenska. Zborník zo VI. Zjazdu Slov. Bot. Spoloč. pri SAV, Blatnica, 6.-10.VI.1994, Bratislava/Nitra, s. 121-124.
    22. Herceg P. & Mazúr R. (eds) (2018): Zachráňme hrady. Záchrana historických ruín občianskymi združeniami v rokoch 2002-2017. Združenie Zachráňme hrady, Bratislava, 228 pp.
    23. Juříčková L. & Kučera T. (2005): Ruins of medieval castles as refuges for endangered species of molluscs. Journal of Molluscan Studies 71(3): 233-246. Přejít k původnímu zdroji...
    24. Kaminský & Malínska (2018): Zborov. In: Herceg P. & Mazúr R. (eds): Zachráňme hrady, s. 21-213.
    25. Kolbek J. & Valachovič M. (2017): Společenstva zdí Spišského hradu a jeho nejbližšího okolí. Bull. Slov. Bot. Spoločn., Bratislava, 39(2): 195-203.
    26. Kollár D. & Nešpor J. (2007): Hrady - najkrajšie zrúcaniny. Dajama, Bratislava.
    27. Kubát K. (ed.) (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha, 928 pp.
    28. Ložek V. & Skalický V. (1983): Hrady očima přírodovědce. Památky a příroda 6: 361-369.
    29. Mártonfi P. (ed.) (1992): Flóra okresu Stará Ľubovňa. Univ. P.J. Šafárika Košice a Okresný úrad životného prostredia, Stará Ľubovňa, 105 pp.
    30. Mereďa P., Májeková J. & Vršková K. (2002): Flóra hradu Biely kameň a niekoľko poznámok k problematike rastlinstva zrúcanín hradov a zámkov. Révove listy, Bratislava, 5 (2): 15-18. Přejít k původnímu zdroji...
    31. Mihálik Š. (eds) (1971): Chránené územia a prírodné výtvory Slovenska. Príroda, Bratislava, 232 pp. + prílohy a mapa 32 pp. Přejít k původnímu zdroji...
    32. Pisoň Š. (1973): Hrady, zámky a kaštiele na Slovensku. Osveta, Bratislava, 504 pp.
    33. Plaček M. & Bóna M. (2007): Encyklopédia slovenských hradov. Slovart, Bratislava, 392 pp.
    34. Scharfetter E. & Hübl E. (2013): Gefässpflanzenflora niederosterreichischer Ruinen. Abhandlungen der Zoologisch-Botanischen Gesellschaft in Ostererreich, Wien, 39: 1-187.
    35. Sofron J. (1981): Státní přírodní rezervace Hrad Zborov. Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 16: 26-28.
    36. Šoltés R. & Zubaľová I. (2015): Bryophytes of the Special Areas of Conservation - Humenský Sokol and Brekovský hradný vrch (the Eastern Carpathians, Slovakia). Thaiszia - J. Bot. 25(2): 97-110.
    37. Uhereková Šmelková D. & Mišíková K. (2010): Stručný prehľad machorastov vybraných hradov a zrúcanín na Slovensku. Bryonora 46: 51-55.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International (CC BY NC 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah