Acta Carp. Occ. 7: 86-100, 2016 | https://doi.org/10.62317/aco.2016.013

Ecology and population size of the Aesculapian Snake (Zamenis longissimus /Laurenti, 1768/) in Sidonie village (Vlárský průsmyk, PLA Bílé Karpaty)

Petr Papežík, Leona Soukupová, Milan Veselý*
Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra zoologie, 17. listopadu 50, CZ-771 46 Olomouc

The aim of this research is to summarize knowledge on ecology and population size of the Aesculapian snake in vicinity of Sidonie settlement, Brumov-Bylnice, PLA Bílé Karpaty, Czech Republic. Field part of research took place in Vlárský průsmyk between 2011-2015 at three localities in the areas surrounding Sidonia settlement. During the research, a total of 76 specimens of Aesculapian snakes were captured. For each specimen, the date and time of capture were recorded as well as total length, weight, sex, air temperature and vegetation cover at capture site. Each individual was uniquely tagged. The sex ratio of the tagged specimens indicated a higher percentage of adult males, which reach larger lenght and weight. The research showed the annual activity of adults reached a peak in May, while juveniles are most active in September. Population size was estimated by Schnabel method to 127 individuals, or 191 by MARK program using CMR methods. The response of specimens to enviromental factors was tested by Canoco 4.5 with date, temperature and vegetation shading being significant factors. The high level of site fidelity was proved as well as the negative impact of succession on the Aesculapian snake abundance at locality quarry under Natural Monument Okrouhlá. The present study supports further application of active conservation actions for this species in PLA Bílé Karpaty.

Keywords: Bílé Karpaty, CMR, Colubridae, Czech Republic, Reptilia, site fidelity

Received: October 17, 2016; Accepted: December 28, 2016; Published: June 15, 2016  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Papežík, P., Soukupová, L., & Veselý, M. (2016). Ecology and population size of the Aesculapian Snake (Zamenis longissimus /Laurenti, 1768/) in Sidonie village (Vlárský průsmyk, PLA Bílé Karpaty). Acta Carpathica Occidentalis, 7(1), 86-100. doi: 10.62317/aco.2016.013
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    References

    1. Bea A., Pascual X., Villela J. F., Gonzales D., Andreu C. (1978): Notas sobre reptiles ibericos: 3. Estudio preliminar sobre biometria y distribucion de Elaphe longissima (Laur. 1768) en la peninsula Iberica. Miscelanea Zoologica 42: 191-204.
    2. Bonnet X., Shine R., Naulleau G., Vacher-Valas M. (1998): Sexual dimorphism in snakes: different reproductive roles favour different body plans. Proceedings of the Royal Society B 265: 179-183. Go to original source...
    3. Böhme W. (1993): Äskulapnatter (Elaphe longissima Laurenti 1768). In: Böhme W. (Hrsg.). Handbuch der Reptilien und Amphibien Europas. Aula Verlag: 331-372.
    4. Brown W. S., Parker W. S. (1976): A ventral scale clipping system for permanently marking snakes (Reptilia, Serpentes). Journal of Herpetology 10 (3): 247-249. Go to original source...
    5. Edgar P., Bird D. R. (2005): Action Plan for the Conservation of the Asculapian Snake (Zamenis longissimus) in Europe. Bern Convention Standing Committee, Council of Europe, 19 pp.
    6. Gomille A. (2002): Die Äskulapnatter Elaphe longissima - Verbreitung und Lebenweise in Mitteleuropa. Edition Chimaira, Frankfurt am Main, 158 pp.
    7. Grillitsch H., Cabella A. (2001): Elaphe longissima - Äskulapnatter. In: Cabella A., Grillitsch H., Tiedemann F.: Atlas zur Verbreitung und Ökologie der Amphibien und Reptilien in Österreich. Umweltbundesamt, Wien: 547-556.
    8. Günther R., Waitzmann M. (1996): Äskulapnatter - Elaphe longissima (Laurenti, 1768). In: Günther R. (Hrsg.): Die Amphibien und Reptilien Deutschlands. Gustav Fischer Verlag, Jena: 647-666.
    9. Heimes P. (1991): Zum Vorkommen der Äskulapnatter im Rheingau-Taunus. Natur und Museum 121: 171-181.
    10. Heimes P. (1994): Untersuchungen zur Ökologie und zum Verhalten der Äskulapnatter (Elaphe longissima) im Rheingau - Taunus. Ms., 133 pp. [RNDr. thesis, Mathematisch-Naturwissenschaftlichen Fakultät der Rheinischen Friedrich-Wilhelms-Universität Bonn.]
    11. Heimes P., Waitzmann M. (1993): Die Äskulapnatter Elaphe longissima (Laurenti 1768) in Deutschland. Zoologische Abhandlungen 47: 157-192.
    12. Hoffer U. (2001): Elaphe longissima. In: Hoffer U., Monney J. - C., Dušej G.: Die Reptilien der Schweiz - Verbreitung/Lebensräume/Schutz. Birkhäuser Verlag, Basel: 97-103.
    13. Jedlička M. (2007): Výskyt užovky stromové (Elaphe longissima) na vybraných antropogenních lokalitách jižní Moravy. Ms., 68pp. [Mgr. thesis, depon in: Mendelova lesnická a zemědělská univerzita v Brně.]
    14. Jolly G. (1965): Explicit estimates from capture - recapture data with both death and immigration - stochastic model. Biometrika 52: 225-247. Go to original source...
    15. Kammel W. (1999): Zur Biologie der heimischen Elaphe longissima longissima. Ms., 160 pp. [RNDr. thesis, Karl-Franzenz-Universität.]
    16. Kammel W. (2008): Aktivität und Nahrungswerb der Äskulapnatter, Zamenis longissimus longissimus (Laurenti, 1768) in Österreich. Herpetozoa 20 (3/4): 117-143.
    17. Kammel W. (2009): Jahres- und Tagesrhythmen in der Aktivität und Beobachtungshäufigkeit dreier mitteleuropäischer Schlangenarten. Herpetozoa 22 (1/2): 3-9.
    18. Kovář R., Víta R., Janoušek K., Vodička R. (2008): Kudy chodí hadi. Živa 3: 131-133.
    19. Kreiner G. (2007): The snakes of Europe. Edition Chimaira, Frankfurt am Main, 317 pp.
    20. Lác J. (1970): K rozšíreniu a variabilite užovky stromovej (Elaphe longissima Laur.). Ochrana fauny 4: 19-27.
    21. Lepš, J., Šmilauer P. (2000): Mnohorozměrná analýza ekologických dat. Biologická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. České Budějovice. 102 pp.
    22. Mikátová B. (2009): Užovka stromová v České republice (2). Zoo report profi - odborná příloha Zooreportu, pp. 1-3.
    23. Mikátová B., Vlašín M. (2012): Rozšíření a biologie užovky stromové (Zamenis longissimus) na území národních parků Podyjí a Thayatal a v jejich blízkém okolí. Thayensia 9: 51-81.
    24. Mikátová B., Zavadil V. (2001): Užovka stromová - Elaphe longissima. In: Mikátová B., Vlašín M., Zavadil V. (eds).: Atlas rozšíření plazů v České republice. AOPK ČR, Brno - Praha: 113-123.
    25. Musilová R. (2011): Ekologie a status užovky stromové (Zamenis longissimus) v severozápadních Čechách. Ms., 111 pp. [Ph. D. thesis, depon in: Česká zemědělská univerzita v Praze.]
    26. Musilová R., Zavadil V., Janoušek K. (2008): Překvapení v posteli. Vesmír 87: 2-4.
    27. Musilová R., Zavadil V., Kotlík P. (2007): Isolated populations of Zamenis longissimus (Reptilia: Squamata) above the northern limit of the continuous range in Europe: origin and conservation status. Acta Societatis Zoologicae Bohemicae 71: 197-208.
    28. Musilová R., Zavadil V., Kotlík P., Moravec J. (2015): Zamenis longissimus - užovka stromová. In: MORAVEC J. (ed.): Fauna ČR. Plazi - Reptilia. Academia, Praha: 304-335.
    29. Najbar B. (2000): The state of the Aesculapian snake Elaphe l. longissima Laur. population in Poland. Bulletin of the Polish Academy of Sciences, Biology 48: 53-62.
    30. Naulleau G. (1978): Couleuvre d'Esculape. In: Castanet J., Guyetant R. (éds): Atlas préliminaire des Reptiles et Amphibiens de France. Société Herpetologique de France, Ministère de l'Environnement, Montpellier, 135 pp.
    31. Naulleau G. (1992): Reproduction de la couleuvre d'esculape Elaphe longissima Laurenti dans le centre ouest de la France. Bulletin de la Société Herpétologique de France 62: 9-17.
    32. Nečas P., Modrý D., Zavadil V. (1997): Czech recent and fossil amphibians and reptiles. An atlas and field guide. Edition Chimaira, Frankfurt am Main, 96 pp.
    33. Nilson G., Andrén C. (1984): A taxonomic account of the Iranian ratsnakes of the Elaphe longissima species-group. Amphibia-Reptilia 5: 157-171. Go to original source...
    34. Onderka P. (2007): Užovka stromová (Elaphe longissima) v oblasti Podyjí a Bílých Karpat. Ms., 62 pp. [Mgr. thesis, depon. in: Mendelova lesnická a zemědělská univerzita v Brně.]
    35. Pillet J. - M., Gard M. (1979): Contribution a l'Etude des Reptiles en Valais. Bulletin de la Murithieime 96: 85-113.
    36. Plevová L. (2015): Flóra Vlárského průsmyku v severní části Bílých Karpat. Acta Carpathica Occidentalis 6: 50-76. Go to original source...
    37. R Core Team (2012): R: A language and environment for statistical computing. R Foundation for Statistical Computing. Vienna. http://www.R-project.org/.
    38. Rehák I. (1989): Revize fauny hadů Československa. Ms., 291 pp. [RNDr. thesis, depon. in: Přírodovědecká fakulta UK v Praze.]
    39. Rehák I. (1992): Elaphe longissima (Laurenti 1768) - užovka stromová. In: Baruš V., Kminiak M., Král B., Oliva O., Opatrný E., Rehák I., Roth P., Špinar Z., Vojtková L.: Plazi - Reptilia. Fauna ČSFR. Academia, Praha: 141-149
    40. Schnabel Z. E. (1938): The estimation of the total fish population of a lake. American Mathematical Monthly 45: 348-352. Go to original source...
    41. Schulz K. D. (1996): A monograph of the colubrid snakes of the genus Elaphe Fitzinger. Koeltz Scientific Books, Havlíčkův Brod, 439 pp.
    42. Schwarz C. J., Arnason A. N. (1996): A general methodology for the analysis of open-model capture recapture experiments. Biometrics 52: 860-873. Go to original source...
    43. Schwarz C. J., Arnason A. N. (2007): Jolly-Seber models in MARK. In: Cooch E., While G., (eds): Program MARK. "A Gentle Introduction", 5th Edition.
    44. Schweiger M. (1994): Erstnachweis von Elaphe longissima (Laurenti, 1768) für die zentrale Osttürkei (Squamata:Serpentes:Colubridae). Herpetozoa 7: 149-151.
    45. Strödicke M., Gerisch B. (1999): Morphologische Merkmalsvariabilität bei Elaphe longissima (Laurenti, 1768) unter besonderer Berücksichtigung zweier isolierter Populationen an der Nordgrenze des Artareals. Herpetozoa 11: 121-139.
    46. Ščerbak N. N., Ščerban M. I. (1980): Zemnovodnyje i presmykajuščijesja Ukrajinskich Karpat. Izd. Naukova Dumka, Kijev, 266 pp.
    47. Ter Braak C. J. F., Šmilauer P. (1998): CANOCO Reference manual and user's guide to Canoco for Windows: Software for canonical community ordination. Microcoputer Power, Ithaca. 352 pp.
    48. Tkadlec E. (2008): Populační ekologie: struktura, růst a dynamika populací. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, 412 pp.
    49. Townsend C. R., Begon M., Harper J. L. (2010): Základy ekologie. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, 505 pp.
    50. Varga J. (1962): Príspevok k poznaniu rozšírenia a ochrany stavovcov trenčianského okresu. Sborník prác z ochrany prírody v Západoslovenskom kraji: 67-83.
    51. Větrovcová J., Musilová R., Zavadil V., Mikátová B., Vlašín M., Škorpík M. (2010): Záchranný program užovky stromové v České republice. Ochrana přírody (1): 12-17.
    52. Vlašín M. (1984a): Nový nález užovky stromové na Moravě. Živa 32: 151.
    53. Vlašín M. (1984b): Užovka stromová na Moravě. Vertebralogické zprávy: 98-102.
    54. Vlašín M. (2009): Užovka stromová v České republice (1). Zoo report profi - odborná příloha Zooreportu 2, pp. 1-3.
    55. Vlašín M., Mikátová B. (2015): Terénní výzkum plazů dostává ustálenou podobu. Zoo report profi - odborná příloha Zooreportu 1, pp. 1-4.
    56. Waitzmann M. (1989): Untersuchungen zur Verbreitung, Ökologie und Systematik der Äskulapnatter - Elaphe longissima (Laurenti, 1768) im südlichem Odenwald und im Donautal unter Berücksichtigung aller anderen in den Untersuchungsgebieten auftretenden Reptilienarten. Unveröff. Bericht im Auftrag der Stiftung Hessischer Naturschutz und der Umweltstiftung WWF - Deutschland, Heidelberg, 291 pp.
    57. Waitzmann M. (1993): Zur Situation der Äskulapnatter Zamenis longissimus (Laurenti, 1768) in der Bundesrepublik Deutschland. Mertensiella 3: 115-133.
    58. White G., Burnham K. (1999): Program MARK: survival estimation from populations of marked animals. Bird Study 46: 120-139. Go to original source...
    59. Zavadil V., Musilová R., Mikátová B. (2008): Záchranný program užovky stromové (Zamenis longissimus) v České republice. AOPK ČR, Praha, 72 pp.

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International (CC BY NC 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content